:: Něco o mně

Narodil jsem se v Jihlavě. Už jako malý capart jsem se motal po tatami, takže bylo jasné, jakým směrem se bude ubírat moje sportovní kariéra… Jelikož jsem byl velice čiperné dítko, zarověň s judem jsem hrál zavodně fotbal. Kopal jsem do 14 let žákovskou ligu, pak ale logicky muselo přijít rozhodnutí, který sport budu provozovat dál. Vyhrálo judo. Už od svých začátků jsem ve svých věkových a váhových kategoriích vyhrával turnaje nejen po Čechách ale i v zahraničí (Francie, Německo, Holandsko, Rakousko, Polsko …)

V letech 1994 – 1998 jsem se stal v kategoriích žáků, dorostu a juniorů ve své váhové kategorii 5x Mistrem ČR. Samozřejmě jsem patřil do reprezentačního družstva jak dorostu, tak juniorů. Kromě krátké epizody v roce 2003, kdy jsem se zůčastnil MČR a 1. ligy, jsem na podzim roku 1999 ukončil závodní kariéru v judu. Celkem jsem na tatami odzápasil cca 500 utkání, z toho 450 vítězných. Na podzim roku 1998 jsem začal zápasit ve Vale Tudo.

Od roku 2000 žiji Praze, kde trénuji v oddílu HELL CAGE TEAM.

Chtěl bych poděkovat všem, kteří při mně stáli a stojí a pomohli mi, jak v životě, tak ve sportu.

Hobby: sport, dobrej film, památky, historie, kino, posezení s kamarády, grilování, internet.
Oblíbený film: Pulp Fiction, Jason Bourne ( Agent bez minulosti, Bournův mýtus, Bourneovo ultimátum ), Poslední skaut, Četa, Gladiátor, Sedm, Nelítostný souboj, Vykoupení z věznice Shawshank, Kmotr 1,2,3, Krycí jméno Donnie Brasco, S čerty nejsou žerty
Oblíbený seriál,pořad: Uvolněte se prosím, Ženatý se závazky, Simpsonovi, South Park, Útěk z vězení
Oblíbený herec: Robert de Niro, Al Pacino, Bruce Willis, Edward Norton, Tim Robbins, Matt Damon, Johny Depp, Mark Wahlberg
Oblíbená muzika: Daniel Landa, Rammstein, Placebo, Linkin Park, Red Hot Chilli Peppers, Kabát, DJ Tiesto... techno,house... kromě sound systému a dechovky si poslechnu téměř cokoliv co má náboj
Oblíbené jídlo: bifteky, stejky, ovocné knedlíky, palačinky
Oblíbené pití: džusy

Info o zápasech (rok 2007)

08/2007 WUFC World Champion - Portugalsko, Viseu
Mým soupeřem byl Usman Khanipaev z Dagestánu, trénující i v Red Devil Teamu. Zápas byl od záčátku vyrovnaný, Usman Khanipaev, šampión v Combat sambu a Pankrationu, se mě snažil zasahovat v postoji svými rychlými výpady, což jsem si však pohlídal a dostal si ho na zem, kde se mi podařilo dostat se mu za záda. Zde jsem se pokoušel nasadit škrcení, ale bez výsledku, Usman se mi z toho dostal, ale stále jsem zůstal ve výhodnější pozici, kde jsem mohl více pracovat a držet si soupeře pod sebou. Po čase jsme se opět dostali do postoje, kde jsme si oba uštědřili několik ran, než jsem ho opět dostal na zem, se skoro stejným scénářem jako předtím. Opět jsem měl v boji na zemi lehce na vrch, ale závěrečnou techniku se mi nepodařilo nasadit. Přibližně tři minuty před koncem přiletěl ze strany Usmana highkick, který jsem sice vykryl, ale hned jsem věděl, že je zle… Ucítil jsem ostrou bolest a věděl, že kost v předloktí prdla… Jak jsem byl ale plný adrenalinu a tušil, že zápas se vyvýjí v můj prospěch, kousl jsem to a zápasil dál. Soupeř po chvíli ucítil, že něco není v pořádku a snažil se této situace využít ve svůj prospěch. Byly to pro mě pekelný tři minuty, kdy jsem bojoval nejen se soupeřem, ale i s ukrutnou bolestí, ale naštěstí se mi povedlo útoky Usmana ustát a i když jsem ho nemohl nijak moc ohrozit, tak jsem se mu snažil dostat na tělo, což se mi povedlo a mi spadli na zem. Zde jsem už takticky hlídal, aby se ze země nedostal do postoje a snažil se v rámci možností na zemi pracovat. Povedlo se mi zápas dovést do konce a zvítězil jsem 3:0 na body. Co bylo pak si už moc nepamatuji, vnímat jsem začal okolí až když jsem byl v nemocnici, takže to znám pouze s vyprávění...

06/2007 Ultimate Fight Championship - Karlovy Vary
Bylo skvělý zápasit v takové ďábelské atmosféře, kterou vytvořili přítomní diváci už při nástupu do klece! Holt zápasit doma je NEJVÍC co si zápasník může přát a když jsou skvělí fanoušci, tak to jde samo :-)) Pocit ze své práce, kterou jsem v oktagonu odvedl mám skvělej, vsadili jsme na to být od začátku dominantní a agresivně do soupeře vletět a vyvinout na něj tlak, aby neměl možnost využít svých technických přednosti, což se povedlo a zápas se jel dle mých not... což přineslo své ovoce a já si mohl po zápase, který ale nebyl tak snadný, jak by se mohlo zdát, vychutnat skvělé publikum, které se na zimáku v Karlových Varech sešlo! Iwan Koppen Rodriguez z Brazílie mi podlehl po dvou minutách a deseti sekundách na škrcení.

05/2007 Cage Fight Series D:Day - Anglie, Ipswich
Mým soupeřem byl domácí borec Phil "Billy" Harris. Zápas se mi velmi povedl! Hned ve druhé minutě jsem svého soka zranil, způsobil jsem mu tržnou ránu na hlavě a doktor, jelikouž rána byla velká a hluboká, nedovolil Harrisovi pokračovat v zápase. Tím pádem jsem automaticky vyhrál TKO, ale angličtí rozhodčí se rozhodli jinak a vyhlásili výsledek zápasu jako No Contest - čili bez výsledku... Zajímavé rozhodnutí, které se nelíbilo, kupodivu, ani divákům a ostře kontrastovalo s rozhodnutím z předchozího zápasu, kdy se stalo totéž a bylo přiřknuto vítězství TKO Angličanovi. Jenže to nebyl zraněn domácí závodník..... Prostě Angláni neunesli, že jejich šampión doma prohrál!!! Přesto pocity ze zápasu super, sám Harris i jeho team uznali, že prohráli, já se jako vítěz cítím a jsem jím!! Dojem jsem zanechal výborný a již na místě se domlouvaly další možmé zápasy ve Velké Británii.